Celý název tohoto velkého lidského pomocníka je Globální polohový systém. Systém v minulosti využívala hlavně americká armáda, která je jeho „tvořitelem“ – celý proces vzniku zafinancovalo Ministerstvo obrany Spojených států amerických. GPS se využívá dnes již téměř pro cokoliv, protože neexistuje žádné jiné zařízení, které by dokázalo udat polohu něčeho kdekoliv na Zemi s přesností na jednotky metrů – navíc vše je okamžité, zpoždění je velmi malé. „Normálnější“ verze s omezenou funkcí se od 90. let rozšiřují i mezi civilní uživatele.

Vznik
 První pokusy o GPS se datují do druhé poloviny 20. století a účel byl ryze jen vojenský. Na začátku šedesátých let byly na oběžnou dráhu vysílány první družice. Pokusy probíhaly hlavně na určování polohy plavidel a letadel. Jako další z cílů bylo uvolnění pro civilní obyvatelstvo, které bude mít dostupnou GPS s omezenými funkcemi.

Počátky civilní GPS
 GPS pro běžné obyvatelstvo se začala testovat až v první polovině 70. let, kdy byla zahájena první fáze se 4 pokusnými družicemi. Následovala druhá fáze s 11 družicemi, která byla doprovázena výstavbou pozemních řídících středisek, a navýšil se počet družic na 24. Významným milníkem pro civilní GPS se stal rok 1995, kdy celý tento systém ustálil a byla oficiálně vyhlášená způsobilost systému.
 
Od roku 2000 se na oběžné dráze pohybuje třetí a čtvrtá generace družic, pátá je stálá pouze ve fázi projektování a realizace.

Řídící a kontrolní segment v současné době ve vojenství
 Celý systém má 4 důležité části (uchovávají se zde i některá civilní data!). Velitelství se nachází v Los Angeles v USA. Řídící středisko je v Coloradu, nicméně je zřízeno i náhradní, kde 4x do roka probíhá cvičně řízení systému, protože je potřeba, aby v případě nouze byli připraveni do 24 hodin. Tři povelové stanice jsou zřízeny na stejných základnách jako letectvo Spojených států. 18 monitorovacích stanic je rozmístěno všude po světě.